S modely lodí jsem začal již od dětství, bydlel v Praze v Holešovicích na tři strany od domu se vždy došlo k řece.

Pozorovat lodě bylo snadné, byl tam i přístav a velký lodní výtah kde jsem jako dítě mohl poznat jak vypadá ta část lodi pod vodou. Přes most loděnice amatérskch lodí a v té době také hodně vraků co bylo možno zkoumat, projít šlo všude, díky absenci plotů.

Vždy jsem zkoušel postavit loď z něčeho jiného a zda to poplave, většinu času na chatě a řeka na dohled, každý den nové objevení, pohon leteckou vrtulí, plachetnice, vory, později i velké vory na řece, malé přístaviště na řece, stavba různých lodí vlastního typu i postupů, jednou stavba plachetnice a šití plachet.

Chodil jsem na každou akci kde byli k vidění modely lodí, (pražské výstaviště juldy-fuldy, a snažil se přijít na to jak to mají udělné) v časopisech té doby zmínka o klubu Naumachia, postupně stavby lodí z papíru, pastic kity, plastik modely s pohonem, a sen o řízení rádiem.

Někdy v roce 1988 jsem narazil na inzerát," Merrimack klub hledá nové členy", tak jsem to s nimi zkusil...

První pokus o model, stavba přístavní pevnosti, ale špatná na dopravu, někdy jí musím dostavit.

První funkční loď  Virginie (Merrimack), jsi nováček tak jí postav, je to jednoduchý model a ještě ho nemáme, postupně se ukázalo, že jednoduchý model to není, bylo mnoho slepých cest v zapojení efektů, vnitřní zapojení se několikrát měnilo, hledal se lepší systém řízení a model byl v provozu 20 let.

Na každé akci se snažím mít sebou co nejvíce náhradních dílů, drátů, nářadí, pájku, multimetr, nabíječe, prodlužku a mnoho dalšího co ani nejde rozepsat.

Když není zbytí tak se chopím mikrofonu a akci Klubu Merrimack moderuji pro diváky.

Moje postava má výšku cca.200cm a to moc nejde přehlédnout.

Další modely, vymýšlení nových postupů zapojení, efektů,...stále pokračuje,, nyní píši tento WEB.